Zaujala-li vás první ?ást povídky Ateron dva i p?es svou místy zvýšenou koncentraci vulgárnosti, máme pro vás od Martina Suriaka i druhou ?ást s podtitulem Orbitální stanice:
Plavidlo se vznášelo v p?epoušt?cí p?epáce, Mech vy?kával na otev?ení sklo-pr?svitné brány, zatímco za ním se zavírala první ocelová brána, odd?lující stanici od vesmíru. Turbíny potom vehnaly do p?epáky odsátý vzduch a otev?ely druhou bránu. Plavidlo kone?n? vplulo do hangáru a podle pokyn? koordinátora se usadilo na volném poli.
„A nyní m?ete p?istát, Omego,“ oznámil nak?áplý, kovov? lesklý hlas koordinátora. Mech plavidlo ukotvil a vypnul motory a p?ístroje. Z reproduktoru interní komunikace se ozval Mik?v hlas:
„Vycházíme ven, Mechu, kdyby n?co, budu na kanále.“
„Dob?e, pane, já si zatím zd?ímnu.“
Do výstupu se vmísil další hlas: „Hej, Mechu, Ho?ák pot?ebuje sirku, nechceš se nabídnout?“
„Kladivoune, to v?bec není vtipný, mám strach z uho?ení.“ Z reproduktoru zachraplal Kladivoun?v p?idušený smích, hned nato Mech komunikaci odpojil. [ ?íst celé ]
Zatím nebyly vloženy žádné komentáře.
