StarCraft II  |  StarCraft Encyklopedie  |  Diablo III

StarCraftCZ.com

StarCraftCZ.com banner
Aktuálně ze světa SC:  Soutěž o knížku StarCraft II: Flashpoint (číst)

Návštěva Blizzardu v rámci European Press Tour 2009

 

Před pár týdny jsme obdrželi na email překvapivou zprávu od Blizzardu. V něm jsme byli jako jedna z (malého počtu) fanstránek z Evropy pozváni k účasti na červnové European Press Tour 2009 do sídla Blizzardu v Irvine, California, USA. Nejenom že jsme byli jedinou českou stránkou, ale i z ostatních zemí Evropy bylo pozváno po jednom, či dvou členech, takže výsledná „evropská“ skupina čítala něco okolo 15 lidí. Potkal jsem se na místě s lidmi z UK, Polska, Německa, Francie, Itálie ale třeba i Španělska, což zapříčinilo zajímavou směsici národů, kulturních odlišností a osobitých pojetí mluvené angličtiny.

Cesta do Blizzardu

Let do Los Angeles (resp. do Londýna) byl naplánován na úterní osmou hodinu ranní, jelikož ale bydlím kousek za Prahou a na letišti byste měli být minimálně dvě hodiny před samotným odletem, vstávání ve tři hodiny v noci bylo nevyhnutelné. Na letišti jsem si vyzvednul tzv. Boarding Pass, prošel se duty-free obchody, podstoupil bezpečnostní kontrolu, nastoupil na palubu letadla a za slabé dvě hodinky už dosedl na londýnské letiště Heathrow. Naštěstí bylo vše Blizzardem skvěle zařízeno, takže jsem vždy přiletěl a následně odlétal ze stejného letiště, dokonce i ze stejného terminálu. Po třech hodinách strávených na londýnském letišti jsem už seděl v letadle a čekal mě 11hodinový let směr Los Angeles.

Po příletu do LA a vyzvednutí své bagáže jsem kontaktoval kolegu z UK, se kterým jsme letěli stejným letadlem, zavolali jsme si pro odvoz, který Blizzard rezervoval a vydali se (alespoň jsme to měli v plánu, ale řidič zapomněl na blinkr při rozjezdu a podstoupili jsme čtvrthodinovou přednášku LA policisty o dopravních předpisech) do hotelu DoubleTree v Irvine. V pokoji jsem se málem ztratil, přece jen dvě velká letiště pro jednoho člověka byla trochu nad plán, ale tím líp pro mě. Večer jsme byli pozváni na společnou večeři, která byla jakýmsi seznamovacím večerem. Většinu z nás ale v průběhu večera zmohla velká únava (konkrétně v mém podání šlo o 28 hodin v kuse bez spánku, což je přece jen dost), takže se nás většina okolo desáté hodiny večerní tamního času odebrala do svých pokojů.

 

 

Nastal den D
Druhý den ráno jsme byli odvezeni k sídlu Blizzardu a začali si plně užívat náš pobyt. Podle prvotního itineráře jsme měli podstoupit prezentaci o kampani, posléze místo toho prezentaci o battle.netu pod vedením Roba Parda, no a nakonec jsme skončili v promítacím sále, kde Dustin Browder okomentoval tři zápasy mezi Davidem Kimem a Matem Cooperem. Rád bych všechny ubezpečil, že ani jeden z nich není AI :), jelikož jim Dustin přes konzoli psal zprávy např. kterou rasu a barvu si mají vybrat a oni okamžitě reagovali. Musím říct, že sledovat profi zápasy na filmovém plátně je něco úžasného. K tomuto zážitku pak následně přispěl i sám Dustin, který zápasy komentuje osobitým způsobem. Jeden by myslel, že tak komentuje jen BR, ale později ten den při interview se ukázalo, že tenhle člověk je do SC neuvěřitelně zápalenej a vy byste mu věřili první poslední.

A co že jsme tedy viděli? Prvně jsme byli samozřejmě ujištěni, že spousta věcí ještě není finální a na nich se tvrdě pracuje. To jsme vzápětí zjistili už z prvního interfacu (lobby před samotným zápasem), který podle Dustina není ještě zdaleka hotov. Abych vám ho alespoň trošku přiblížil, na pozadí byl krásný artwork a po stranách po jednom obrázku pro každého hráče. Podle Dustina by se zde pak měla například objevit informace o vybrané rase, vymezení týmů atp. Po započetí zápasu (TvT) nám hned Dustin ukázal, co všechno půjde během zápasu sledovat a o čem všem může mít divák přehled. Z levého menu přepínal mezi příjmem, výdaji, jednotkami, výrobou, zdroji, armádou a APM (actions per minute = počet akcí za minutu) obou hráčů a my tak mohli sledovat, jak je na tom který z hráčů. Mimochodem průměrná hodnota APM na počátku zápasu byla u obou hráčů 96. Pro mě konkrétně číslo naprosto nemyslitelné, ale co jsem já proti profi hráčům, že? :) Oba kluci měli navíc v úmyslu hrát více než pět minut v kuse, takže jsme se dočkali v jednom zápase i vítězství pomocí jednotek tieru 3. Zpátky ale k prvnímu zápasu. Jako stěžejní se nakonec ukázala jedna zamaskovaná Banshee, která dokázala udělat pořádné peklo a byla výrazným jazýčkem na vahách. Po ukončení zápasu jsme měli možnost vidět další novinku, a to pozměněnou obrazovku s výsledky, která nyní obsahovala kategorie jako přehled, jednotky, budovy, technologie, zdroje, výkon (kde se ukazují průměrné neutracené zdroje, počet vytvořených dělníků, počet ztracených dělníků a efektivnost boje, z čehož rychle poznáte, jak (ne)efektivní jste v průběhu vašeho zápasu byli), velikost armády, sběr surovin a plán výstavby (co jste postavili a kdy).

 


Druhý zápas byl na požádání soubojem ZvP na oblíbené mapě Lost Temple. Dustin nám neopomněl ukázat zákonitosti mapy a vysvětlit nám, jak důležitou roli zde hrají zničitelné blokády v podobě skal (2000 HP a Armor 3). Ve všech třech zápasech jsme se přesvědčili, že velkou roli (resp. výhodu) pro majitele znamenají zabrané Xel’Naga Watchtowers a bez povšimnutí také nezůstalo využívání vysoké trávy pro skrytí jednotek před nepřítelem. Párkrát se Dustin přepnul na jednotlivého hráče, takže jsme viděli přesně to, co viděl daný hráč, a aby toho nebylo málo, tak se dvakrát trefil na Windows Key, takže hra okamžitě sletěla na plochu (následovalo kritické sebehodnocení: „I am retard“).
Nevím, na kolik to šlo vidět při BR (jestli vůbec), ale animace při stavbě zergských budov je krásná. Asi v druhé polovině stavby jde přes průhlednou „membránu“ stavby vidět plavající jakýsi neurčitý zakrslý tvor, který po dostavbě zákonitě zmizí. Působivé. Co se samotné hry týče, tak za Zergy bude patrně životně důležité vytvářet pomocí Queen larvy navíc (čtyři), které následně umožní masovou výrobu zergských jednotek. Dalším důležitým prvkem bude co nejmasovější rozšiřování creepu, ať už pomocí Queen a jejího creep tumoru nebo pomocí Overseera, neboť zrovna taková Queen je mimo creep naprosto tragická a jedním slovem lemra (a to i přesto, že se velmi pravděpodobně hrálo na nejvyšší rychlost). V pozdější fázi jsme se dočkali i majestátného příletu Brood Lordů (330 HP), kteří se při pohybu nemálo podobali rejnokům. Při útoku vystřelovali na nepřítele Broodlingy, kteří sice žijí pouze krátkou dobu, ale dokážou vnést mezi nepřátele značnou pohromu. Samozřejmě jsme se také dočkali zakopaných Banelingů a jejich náhlého objevení a následný smrtící útok. Tuto taktiku jsem si později vyzkoušel i ve hře samotné a musím říct, že se při ní dostavuje jakýsi hřejivý pocit škodolibosti, když je léčka úspěšná.

Třetím zápasem, který jsme shlédnuli, byl duel TvZ, při kterém se ve větší míře dostalo na Hydralisky (70 HP), kteří jsou podle Dustina silným nástrojem v boji, nicméně já o tom vím své (viz dále :D). Po skončení zápasu nám ještě Dustin ukázal novou feature ohledně replayů, a to konkrétně jejich přetáčení, takže pokud něco promeškáte, nebudete si muset celý replay pouštět znovu a čekat na požadovaný úsek.

StarCraft II na vlastní kůži
Po třetím zápase jsme byli odvedeni do místnosti s asi 20 počítači, kde si každý pro sebe zabral ten svůj a jali jsme se pronikat do tajů StarCraftu II na vlastní kůži. I když jsme strávili v Blizzardu celý jeden den (od deseti do šesti večer), musím vás částečně zklamat, stihnul jsem čtyři krátké hry (za Protossy dvakrát, jelikož první hra za ně byla přerušená časem na interview a následně i přes pozastavení hry jsem byl nějakým záhadným způsobem za dobu mé nepřítomnosti poražen). Na víc bohužel nebyl čas, jelikož část odpoledne zabraly právě rozhovory s Chrisem Sigatym, Dustinem Browderem a Robem Pardem a i přes mírnou neochotu takřka všech se muselo jít i na oběd.
Možná mě teď všichni zatratíte, ale musím se přiznat, že jsem hrál proti počítači. Stále nezatracen? Pak tedy proti počítači na lehkou obtížnost... Rozhodně to nebylo z obavy pravděpodobné porážky, to by mi ani tak nevadilo, ale čistě z hlediska toho, že jsem se chtěl hrou kochat, dostat se k výrobě jednotek nejvyššího tieru a pečlivě hru „okoukávat“ a zkoušet různé taktiky. A k tomu byl počítačem řízený protivník jako stvořený, jelikož jeho ofenzivní choutky jsem s přehledem dokázal krotit.

V prvním zápase 1v1 jsem si zvolil (jak jinak) Terrany, soupeř hrál po náhodném výběru za Zergy. Hra AI není nikterak zajímavá, takže té se nemusím věnovat. Nicméně já začal masivní stavbou SCV a Supply Depotů a objevováním mapy. Obsazení Watchtowers mi dalo významnou výhodu při detekci soupeře, kupodivu i počítač o tato strategická místa jevil zájem, takže jsme se o ně přetahovali. Nebudu popisovat svůj chabý (podle měřítek profi hráčů) pokus o rush, ale díky němu jsem poměrně rychle získal značnou kontrolu nad zápasem a jal se stavět potřebné budovy pro jednotky vyššího tieru. Nejprve jsem si postavil Battlecruisera a následně i Thora. Ať už se o Thorovi říká, co chce, jeho obléhací mód je, když už nic, efektní. U Battlecruisera jsem si zvolil za „specializaci“ Yamato kanon a zkoušel jeho účinnost na zbytcích soupeřovy základny.

Ve druhém zápase jsem volil Protossy a hrál se třemi dalšími AI protivníky (každý proti každému). Už na začátku jsem se těšil na Mothership (můžete mít jen jednu), ale hezky postupně. Vedle pár Immortalů jsem se snažil o stavbu velkého množství Zealotů, kteří jsou s pomocí své schopnosti Charge velmi nepříjemným soustem pro soupeře. Co jsem si ale velmi oblíbil, bylo používat schopnost Warp-in. Jak asi víte, je potřeba WarpGate a energie na místě, kam chcete jednotky přivolat. Tudíž prvním mým krokem bylo postavit asi pět Bran a k tomu Phase Prism. Následně jsem se například přikradl k nestřeženému okraji nepřátelské základny, rozložil Phase Prism, stisknul klávesu W (označení všech WG) a začal přivolávat své jednotky k překvapivému útoku. Samotné přivolání trvá několik málo vteřin, během něhož dochází ke zhmotnění jednotky. Musím varovat, že je rozhodně chybou, a to i omylem, při zhmotňování Phase Prism opět „složit“. Ještě že šlo v tu dobu jen o Zealoty :) Po zhmotnění vybraných jednotek (5 WG znamená tudíž 5 jednotek) dochází ke cooldownu, po kterém podle libosti opět můžete provést přivolání dalších posil.
Když jsem si vyhrál s Warp-in, postavil jsem si Mothership. Bohužel ta první mi moc dlouho nevydržela, protože její maskovaní okolních jednotek jaksi zapříčinilo, že všechny nepřátelské jednotky se zaměřily na ni. No co, chybami se člověk učí. Tu druhou už jsem se snažil i zapojovat do útoku, ale co mě postupně od toho odradilo, byla její úžasná rychlost pohybu. No nic, i na obranu byla dobrá. Menším nemilým překvapením bylo pro mě také použití jedné z jejích schopností - Wormhole (Červí díra). Nejenom že funguje i na pozemní jednotky, ale takto vcucnuté jednotky jsou na daný okamžik nezranitelné a po skončení Wormhole se všechny objeví a bojují, jakoby se nechumelilo. Nelíbí.

Ve třetím zápase jsem si zkusil Zergy a musím se přiznat, že tady jsem zaznamenal menší problémy v boji proti Protossům. Podle promítaných zápasů jsem se svou Queen produkoval další larvy navíc a po odražení mého rushe za pomoci Zerglingů jsem přešel na stavbu Hyder. Kdo říkal, že jsou dobré? Dustin, že ano? Nuže, postavil jsem si jich asi osm, abych po Zerglinzích rychle znovu zaútočil. Naneštěstí pro mě jsem narazil na Colossa a asi tři Immortaly a ještě nějakou verbež, kterou jsem při následném údivu nestihl identifikovat. Jestli ten masakr trval déle než 10 vteřin, tak to bylo moc. Při každém Colossově útoku jsem přišel o dvě až tři hydry - v mžiku jakoby začaly hořet a následně se v prach obrátily. Efektní, leč pro mě devastující. Počítač následně hned přešel do protiútoku, ale to už jsem měl postavené Mutalisky a další Hydry a útok jsem odrazil. Jak je i ve spoustě videí patrné, stačí mít potřebnou palebnou sílu a Colossus je zničen vcelku rychle. Po odraženém útoku jsem přešel ještě na stavbu Banelingů a vyzkoumal schopnost přeměnit Hydry na Lurkery, což se nakonec ukázalo jako vítězný tah.

Rozhovory s vývojáři
Během zápasů jsme měli možnost vyzpovídat v krátkých intervalech tři významné persony stojící za StarCraftem II. Takřka hned po začátku svého prvního zápasu jsem byl spolu s německým a polským kolegou odveden za Chrisem Sigatym, který odpovídal na naše zvídavé otázky. Poté, co rozložil německý kolega svých několik papírů plných otázek, jsem nanečisto polknul a snažil se sem tam prosadit s otázkou svou. Kolegové se hojně ptali na battlenet, mě spíše zajímaly věci týkající se kampaně, délky samotné hry a lokalizace. Jak už jistě víte, kampaň by měla obsahovat 30 misí (jako celá původní hra), hra by pro normálního hráče měla zabrat přibližně 40 hodin. Zajímalo mě také, jak budou vyřešena videa pro neaglicky mluvící hráče a tady jsem byl ujištěn, že i ta enginová budou obsahovat titulky.

 

Zleva: Chris Sigaty, Dustin Browder a Rob Pardo


Ve vší úctě ke Chrisovi, na následující rozhovor s Dustinem jsem se těšil. A zklamán jsem rozhodně nebyl. Dustin působí neuvěřitelně energicky, optimisticky a sem tam pověstně zakoulí svýma očima. Kdo neví, o čem je řeč, doporučuji shlédnout nějaké to video s ním :) Podle Dustina bude beta v létě (jaké překvapení) a teprve pak nastanou podle něho ty největší problémy spojené s tak rozsáhlým testováním reportováním chyb. Když už jsme byli u té bety, zeptal jsem se ho, zda nám nemůže říct něco o tom, jak jsou na tom s dalšími díly a v jaké fázi jsou konkrétně na druhém díle. Všudypřítomný PR člověk zakroutil hlavou, že to by teda nemohl, ale Dustin se nakonec přece jen alespoň trochu rozhovořil. Z jeho slov jsem vyrozuměl, že toho nebude moc (pokud vůbec něco, engine nepočítám). Stále ještě musí vyřešit i takovou věc, jako je příběh, jelikož rozhovory mezi Zergy v rámci videí by asi nebyly to pravé ořechové, takže tu je podle Dustinových slov možnost nějakého toho infestnutého hrdiny atp. Na mou další otázku, zda si myslí, že dvojka může být tak úspěšná, odpověděl, že v to doufá, a tak jsem dodal, že mnoha fanouškům se může zdát, že je dvojka dělaná pro profi hráče, a jestli je tedy určená i pro začínající hráče. Byl jsem ujištěn, že zcela určitě (4 obtížnosti, poslední insane je prý dost drsná) a kampaň by hráče měla i svými vedlejšími úkoly (výzvami) připravit pro boj na battlenetu.

Nakonec přišel na řadu sám Rob Pardo, ke kterému byli nahnáni zástupci všech fanstránek najednou. Roba jsme oblehli a postupně na něj jeden po druhém pálili otázkami. Nakonec každý stihl položit tři. V první otázce jsem se zeptal, jak moc je se hrou v tento okamžik spokojený a jestli je tu něco, co by rád změnil nebo přidal, ale nemůže například kvůli času. Rob odpověděl, že je se hrou jako takovou spokojen, i když samozřejmě jako každý by sem tam ještě něco upravil, pozměnil atp. Druhá má otázka se týkala battlenetu, zda bude opravdu plně zdarma nebo budou nějaké speciální vlastnosti, které neovlivní výsledek hry, zpoplatněny. A vida, dozvěděl jsem se, že z principu bude zdarma, ale budou tu i věci, které se budou kupovat (např. různé skiny atp.). Třetí má otázka se týkala konzolí a šance na vydání SC2 právě na konzolích. Ne že bych byl vlastníkem některé z konzolí, spíš mě zajímalo, jestli nás třeba někdy nečeká nějaké zjednodušení kvůli případnému portu na/z konzolí. Rob nejprve lakonicky odpověděl, že šance je nulová, následně dodal, že co se týče žánru, tak není problém udělat RTS na konzole, že to už zkoušeli a fungovalo to, ale že oni ji prostě dělat nebudou a zůstanou na PC a Macovi.

Po návratu z rozhovorů jsem opět zasedl k počítači a jal se hrát zápasy. Po chvíli přišla ženská (dvoučlenná) část PR oddělení Blizzardu s pozvánkou na prohlídku sídla. Samozřejmě to jsem si nemohl nechat ujít a tak jsme takřka všichni následně vyrazili. První zastávkou bylo Blizzardí muzeum, kde jsme se například dozvěděli i to, že StarCraft byl ve vesmíru. Hned jsme však byli ujištěni, že hrán tam nebyl. V muzeu je spousta všemožných ocenění, sošek, karet, a to jak ke StarCraftu, tak i k WarCraftu, WoW nebo Diablu. Následně jsme se prošli podél několika kanceláří, kde jsme fotit nesměli, ale musím říct, že kancelář Sama Didiera byste rozhodně poznali. Šli jsme i kolem kanceláře Mata Coopera a Davida Kima a co byste řekli? No samozřejmě, že hráli. Naživo jsem krátce viděl jejich neuvěřitelnej APM - klobouk dolů. Všechny kanceláře a prostory všeobecně jsou nádherně stylizované, najdete zde všemožné obrazy, malby, sošky, plakáty. Ze všeho toho jde tak nějak cítit, že lidé v Blizzardu pracují rádi a to částečně potvrdila Steffi (komunitní manažerka z Francie), kdy jeden večer poznamenala, že se průměrný věk lidí v Blizzardu neustále pozvolna zvyšuje. Lidé tam nastupují v raném věku a ve velkém prostě neodcházejí. Postupně jsme prošli i Blizzardí jídelnu, posilovnu, nově otevřenou knihovnu, šli kolem kanceláří, na který byl popis Project Hydra a kde se nesmělo fotit a nakoukli oknem i třeba do místnosti s ostrahou, kde na velkoplošných obrazovkách sledovali zprávy nebo počasí (asi jen oni vědí proč).

 

 

Bohužel den uplynul jako voda a nás čekal odjezd zpátky na hotel a následná společná večere v nedalekém zábavním a nákupním centru. Druhý den jsme po skupinkách opouštěli hotel a vydali se na svou cestu domů. Nemusím vám snad ani říkat, jak je zpáteční 11hodinový let z LA do Londýna neuvěřitelně nudná záležitost (i přes možnost sledování filmů na malém displayi), takže po přistání v Praze v pátek večer se mi ulevilo. A nebylo to jen kvůli častým turbulencím v 11kilometrové výšce nad zemí :)

 

Zbylé fotky z cesty:

 

Copyright © 2007-2017 Jata & Jetro | Administrace
Legacy of the Void, Heart of the Swarm, Wings of Liberty, StarCraft: Ghost are trademarks, and Battle.net, StarCraft, Brood War and Blizzard Entertainment are trademarks or registered trademarks of Blizzard Entertainment, Inc. in the U.S. and/or other countries. All other trademarks are the property of their respective owners.