StarCraftCZ.com

Povídky

Boje o Scion

Současnost

 „Jsme pod těžkou palbou terranských tanků! Pokusy našich elitních Zealotů o opětovné dobytí našich předsunutých pozic selhaly a zatlačují nás zpět do našich výchozích pozic! Žádáme okamžitou podporu stíhačů, nebo čehokoliv co máte k dispozici!“ Ozvalo se zoufalé volání o pomoc v centrální citadele pojmenované po mocném hrdinovi Protossů, Tassadarovi. „Žádné stíhače bohužel nemáme k dispozici, pěchotu rovněž ne. Vaše pěchota bude muset tuto situaci zvládnout!“ Odvětil mysticky znějící hlas velitele protosských expedičních sil kmene Akilae, Danimotha. „Jakmile budeme moci postrádat jakéhokoliv z našich Veletemplářských válečníků, pomůžeme vám. Do té doby ale nesmíte ustoupit ani o půl psionického ostří, veliteli! Nechť vás Adun doprovází, mocní synové Aiu…“ Komunikátor na bojovém obleku velitele Sektoru B vypověděl službu. Ohlušující rána z terranského kanónu rozprášila bojovou skupinu 5 Zealotů na pouhou energii PSI a na místě zůstal pouze bojový oddíl Alexara a jeho 11 oddaných Zealotů, kteří měli udržet nápor terranských útočníků v poměru 18:1. Naděje pohasínala stejně rychle, jako životy obránců Sektoru B. „Stáhněte se k těm kráterům! Ominare, vezmi si 3 Zealoty a zdrž ty tanky co nejdéle to půjde. Adun ať je s tebou, bra…“ Alexar ani nestačil dopovědět větu, kdy přímo před něj a jeho dva bratry dopadl granát. Alexar padl tváří k zemi. Poslední, co slyšel, bylo, jak desítky mariňáků pochodují kolem něj, nechávajíc jeho tělo tak, jak dopadlo po výbuchu granátu.

3 pozemské dny před tím:

  Alexar, hrdina bitvy o Aiur, velitel 4 bojových skupin Zealotů, nositel Adunova vyznamenání za statečnost a hlavně blízký přítel Prétora Artanise, klečel v Adunově citadele a vzdával hold padlým Protossům, hlavně ale Tassadarovi a Fénixovi. Vzpomínal na desítky bitev, které zažil po jejich boku, vzpomínal na jejich rozvážné jednání i v těch nejvypjatějších situacích. „Fénixi, Tassadare, přátele moji, poraďte. Jak se mám vypořádat s tím, co cítím?“ Tiše naříkal u dvou obrovitých soch padlých hrdinů, když náhle uslyšel známé kovové klopýtání. „Bratře, Artanis si tě žádá.“ Vyrušil jej jeho dlouholetý přítel Zenthar, který už léta spočíval v exoskeletu Dragouna. „Můj oddíl Dragounů má společně s tvými Zealoty a další legií templářských válečníků obsadit bývalou provincii Scion na Aiuru. Bližší informace ti ale sdělí sám Artanis. Tak pospěš, bratře.“ „Jistě, už jdu, jen mi dej ještě okamžik.“

  Alexar v Zentharově doprovodu dorazil do Artanisova velitelského Nexu a  Artanis jej přivítal. „En Taro Adun, mocný příteli!“ „En Taro Tassadar, bratře“. Odvětil Alexar se zármutkem v jeho hlase. „Ale, copak se děje?“ Zaraženě se jej zeptal Prétor. „Nemůžu jít na Aiur. Nedokázal bych to, bratře. Udělám cokoliv jiného, ale tohle po mně chtít nemůžeš. Víš přece…“ „Ano, vím. Vím, co pro tebe Aiur znamenal, a co je pro tebe nyní. Proto jsem Zentharovi sdělil, že potřebuji tvé Zealoty. 2 jednotky nejméně. Poskytl bys mi je? Velel by jim Prétor Danimoth. Tomu věříš, nebo snad ne?“ „Ano, věřím, rád ti je poskytnu. Ale slyším ve tvém hlase ještě nějaké ALE. Copak to je?“ Se zvědavostí malého Protossa se Alexar zeptal mladého vůdce protosského národa. „Na vysokém orbitu Aiuru se nachází jedno terranské výzkumné plavidlo. Nese název Amerigo Nova a tvým úkolem bude...“ „...zničit ho. Je mi to jasné. Musíme vyřadit terranskou pozemní komunikaci. Co hlásí Observeři?“ s přerušením Artanise se jej s vehemencí pravého protosského válečníka zeptal, jak vypadá současná situace. „Moment, ani sis nevyslechl, co je naším primárním úkolem. Poslední dobou ve staré provincii Scion dochází stále ke větším a větším bojům mezi Zergy a Terrany. Observeři zachytili masivní armádu Terranů přeskupujících se v této provincii. Pokud naleznou to, co se tam skrývá, jsme nahraní. Co se tam skrývá, ví Danimoth, tebe tím nebudeme zatěžovat. Tvým úkolem, jak jsi řekl, bude zničit Amerigo Nova, aby byla znemožněna komunikace Terranů. Vydáš se hned ráno a půjde s tebou Prelát Zeratul, jako tvoje krytí. Vše jasné?“ „En Taro Adun, Prétore.“ Rozloučil se s Artanisem, Artanis s ním a Alexar se ubral směrem do citadely Aduna. Tam strávil meditací 2 hodiny, poté rozmlouval s padlými. Ovšem něco mu pořád vrtalo jeho hlavou. „Co to asi tak může být? Proč mi Artanis neřekl, oč se jedná? Proč?“ Otázky ho zahltily. Zahltily ho natolik, že přestal vnímat realitu kolem.

  Nadešlo ráno. Na Shakurasu ovšem rána nebývají krásná a slunečná jako na Aiuru. Bývají temnější, chladnější a pustší. Pohled na fialové slunce v hvězdném systému, kde se Shakuras nachází, budí spíše dojem prázdnoty. A ne naplnění, jak tomu bylo na Aiuru. Alexarovi se stýskalo. Po té nádherné planetě kypící životem, kde tisíce Protossů po miliony let žily a vyvíjely se. Ovšem nyní… Nyní je situace jiná. Zergové a Terrané se procházejí po této zpustošené planetě a přidávají stále více a více jizev na její tvář formou těžkých bojů. Jako každé ráno, Alexar proklel obě tyto rasy a přísahal pomstu. Za Aiur, za padlé přátele. Vzhlédl opět k slunci a uviděl dva nové Nosiče třídy Tassadar, jediné svého druhu, jak majestátně stoupají k výšinám směrem na Aiur. „Hodně štěstí a Adun ať je s vámi, bratři moji.“ Tiše v duši popřál expedičním silám kmene Akilae, obrátil se směrem k sochám Tassadara a Fénixe, pomodlil se za padlé bratry a vydal se směrem k Temnému Obelisku, kde jej již očekával Zeratul.

  „Adun Toridas, můj khalaiský bratře. Přivítal jej Prelát. „En Taro Adun, Temný.“ „Nebudeme otálet. Arbiter a Shuttle nás již očekávají, tak se připrav.“ poručil mu Temný. „Jsem připraven“ odvětil mu Templář. Nasedli do Shuttlu, vznesli se k výšinám a pomocí warpového skoku se během několika vteřin jejich Shuttle octl na vysoké orbitě Aiuru poblíž Arbitera, který je povolal z orbitu Shakurasu svou časoprostorovou trhlinou. Nacházeli se necelých 1000 km od Ameriga Nova. Mysleli si, že je Terrané nedetekovali, ovšem spletli se. Jako „uvítací“ výbor k nim byla vyslána letka 6 Přízraků. „Máme společnost“ ozval se Judicatorův hlas v bojovém obleku Alexara. „Teleportujeme vás co nejblíže k stanici, poté si budete muset poradit sami. My mezitím uvrhneme ty stíhače do statického pole, ať vám ušetříme čas. Adun s vámi, bratři.“ „Adun s vámi, mocný Judicatore.“ odvětil Alexar přejícímu soudci. Během několika sekund se octli u Ameriga, Arbiter uvalil Přízraky do statického pole a zmizel warpovým skokem v nekonečném vesmíru. Shuttle se přiblížil na vzdálenost několika metrů k Amerigu, vysadil je na vnější platformě, ale jeden Přízrak, kterému se podařilo uniknout ze spárů statického pole Arbitra, zničil Shuttle jednou salvou svých Gemini střel. Zeratul pomocí svého warpového ostří „otevřel“ Amerigo jako plechovku a vklouzli dovnitř. Nyní bylo vše pouze jen a jen na nich.

  Mezitím se Nosiče třídy Tassadar objevily na nízké orbitě planety Aiur. Desítky Shuttlů z palub těchto mocných mezihvězdných plavidel začaly klesat směrem k zemi. Vylodily se první desítky Zealotů a Dragounů, aby zabezpečily hlavní perimetr poblíž provincie. Terrané zde měli pouze předsunuté jednotky, které měly za úkol chránit týl jejich hlavních sil. Během několika minut byly tyto síly rozdrceny a Protossové zde začali budovat svojí primární základnu. Ze Shakurasu byla Proby teleportována hlavní základna, tzv. Tassadarova citadela, která měla sloužit jako bašta expedičních sil. Byla větší než obyčejný Nexus a dokonce mohla poskytnout přístřeší až pro 1000 Zealotů a Dragounů a navíc nepotřebovala napájení Pylonů, protože fungovala na bázi Nexu. „Rozdělíme naše síly na 4 kohorty. Jedna zůstane bránit Citadelu, další dvě budou mít za úkol dobýt provincii. Jedna zůstane jako rezerva.“ Vydal rozkazy velitel expedice, Prétor Danimoth. „Kohorta Akilis bude útočit ze severu, bude to Sektor A a bude jim velet Zenthar. Z jihu povede útok Behemoth s kohortou Akilas a bude to Sektor B. Koordinujte své útoky postupně a postupujte spolu. Nikdy ne zvlášť. Je vám vše jasné?“ dodal. „Ano, Prétore. En Taro Tassadar!“ Uposlechli rozkazy oba velitelé.

  Na palubě Ameriga Nova se Protossové octli bez sebemenších potíží. „Očekával jsem, že to bude podstatně těžší. Ti přihlouplí lidé se s námi nemohou rovnat.“ Posmíval se jim arogantně Alexar. „Děláš stejnou chybu, jako mladý Artanis, Templáři. Copak nevíš, že jsme porazili Nadvědomí třeba díky lidem? Nepodceňuj je. Nejsou tak hloupí, jak myslíš. Vědí, že jsme tu. Ale nevědí, jaký máme záměr. To je naše výhoda. Tak tedy jdeme a nebudeme se zdržovat. Cokoli se pohne, zabij to.  Jasné?“ „Ano, Preláte.“ Se vší pokorou souhlasil mladý Templář. Putovali podle plánu. Do centra, směrem ke strojovně, kde by mohli rozmístit psionické nálože, ale najednou se Zeratulovi něco nezdálo. „Cítím něčí přítomnost. Tam ve tmě. A Terrané to nejsou.“ Celé Amerigo bylo až příliš potichu. Nikde nebyl ani jeden jediný vědec, voják, medik, nebo jakýkoliv člověk. A to bylo podivné. Zeratul aktivoval své maskování a warpové ostří, Alexar aktivoval svůj zealotský oblek a psionická ostří. Naslouchali. Stáli na ocelové podlaze v uzoučké chodbě, tak 2 metry široké. Světla vypověděla službu už před delší dobou, zdálo se. Náhle se Alexar prudce otočil. Nějaké divné zvuky se ozývaly z východní strany chodby. Bylo to jasné syčení, ne li kvílení, a bylo slyšet i dopadající kapky nějaké tekutiny na studenou, ocelovou podlahu. „Hydraliskové“ zašeptal Alexar. „Ale co tu dělají?“ Boj začal.

  Protosské voje na planetě Aiur vedly epické boje. Jednotka elitních protosských Zealotů se postupně probojovávala do centra provincie. Jeden Zealot svým ostřím během necelé sekundy poslal k Satanovi 3 mariňáky a jednu medičku. Narazil ovšem na koncentrovanou palbu 12 mariňáků a jeho štíty byly hladce pokořeny. Energie jeho PSI mysli jej kompletně pohltila. Dragouni za Zealoty je podporovali koncentrovanou palbou na Goliáše a Vultury, jejichž lehčí štítování bylo dávkami plazmatických střel snadno překonáno. Bunkry byly zdolány Reavry a smrtonosné dílo zkázy dokončil nálet Shuttlů, z jejichž nákladových prostorů seskakovali Veletempláři. Jejich psionické bouřky ukončily trápení každého Terrana. Během 12 hodin bylo po všem. Stovky mrtvých Terranů ležely na bitevním poli Sektoru A, pouze tu a tam bylo vidět nějaký zničený protosský tank, nebo mrtvého Zealota. Zenthar dal povel posílit pozice a vyslal 2 oddíly Zealotů na pomoc do Sektoru B, kde byla situace vážnější. Terrané podnikali bezhlavé útoky proti Protossům, ale zcela bezvýznamně. Pár koncentrovaných dávek z pušek C-14 zabilo pár Zealotů, pár granátů usmrtilo nějakého Dragouna, ale bezchybný postup vojů Behemotha byl nepřekonatelný. Terranské síly byly rozdrceny. „Posilněte pozice. Očekávejte útok, i když Terrané se nezmůžou zcela k ničemu.“ Vydal rozkazy Behemoth. „Pane, asi jsme je....“ Zealot ani nedopověděl větu, když jej roztrhala na kousky neznámá síla. Behemotha to odhodilo 3 metry od něj, ale rychle se zregeneroval. „Braňte pozice!!! Máme tu tanky!!“ křičel z plných plic Behemoth.

  Boj na Amerigu pokračoval. Alexar inkasoval pár ostnů, ale štíty jeho bojového obleku je snadno zredukovaly. Nepronikl ani jeden osten. Obratně se dostal k nejbližší hydře, usekl ji její pařáty a nakonec ji usmrtil razantním vražením čepele do jejího „čela“. Hydra padla na zem jako pytel brambor. Další hydra se snažila útočit zezadu na mladého Templáře, ale dřív, než něco stihla vrazit svůj pařát do Alexarových štítů, ji setnul Zeratul. Rozpůlená hydra padla k zemi. Alexar se prudce otočil, rozeběhl se naproti poslední hydře a jako Wolverine z X-manů se jí zabořil do trupu svými ostřími. Hydra ještě chvíli vzdorovala, ale Alexar byl silnější a skolil ji na zem. Alexar deaktivoval svůj oblek, Zeratul své maskování. „Může jich tu být víc, mladý Templáři. Měli bychom si pospíšit.“ zvolal na Alexara. „Souhlasím, ó Temný“. Vydali se postupně do středu Ameriga. Cestou slyšeli střelbu a naříkání raněných lidí. Marně se bránili zamoření, ale to bylo úplné. Protossové cestou ještě pobyli pár Zerlingů, ale to pro ně nebyli žádní soupeři. Po 2 hodinách se dostali ke dveřím s nápisem „Central Engine-room“ neboli „Centrální Strojovna“. „Musíme umístit nálože. Nejlepší to bude tak, když je umístíme přímo k tomuhle fuznímu jádru.“ navrhl Zeratul. „Fuzní jádro. Jak primitivní.“ Arogantně se Alexar posmíval terranské technice. „Ty jdi hlídat, mladý Templáři, zatímco já umístím nálože. Nastavíme je na 15 pozemských minut. Poté se dostaneme o patro níže a uletíme na Aiur v jejich lodi. Připojíme se k jednotkám na Aiuru a vrátíme se domů.“ Alexar souhlasil, a zatímco Zeratul umisťoval nálože, tak Templář se zadíval ven z okna. Viděl tři bojové křižníky, jak sestupují na nižší orbitu. Dropshipy klesaly rychleji než křižníky a svážely na povrch Aiuru smrtící náklad. Z odvrácené strany Aiuru se však přibližovaly Nosiče třídy Tassadar a před nimi letěly stovky Interceptorů. Bitva začala. „Alexare, jdeme!!“ Zavelel Zeratul. Pomocí warpového ostří se dostali do hangárů, kde nalezli dropship a s ním se svezli na povrch Aiuru. 7 minut po jejich odletu Amerigo Nova explodovalo a spolu s touto explozí byl vážně poškozen i jeden bojový křižník, který se snesl k tváři Aiuru a tam explodoval spolu se svým nevyloženým nákladem.

Současnost:

Na Aiuru probíhaly těžké boje. Spousty zničených Dragounů, mrtvých Zealotů a Veletemplářů, společně se stovkami mrtvých Terranů a zničených Goliášů a Tanků pokrývaly provincii Scion. Když Alexar přistál se Zeratulem, nevěřili vlastním očím. „Bože, tohle není Aiur! Nemůže být!!“ šokovaně zvolal Alexar. „Jdi za Behemothem, já půjdu do citadely podat zprávy. Buď opatrný, mladý Templáři.“ „I ty, ó Temný. Adun s tebou.“ Rozloučili se a Alexar sprintoval do Sektoru B. Když dorazil a uviděl ty spousty mrtvých bratrů, jak se průzračné řeky a překrásné pláně Aiuru zbarvily do rudo-zeleno-modré barvy, tak nemohl uvěřit. Dorazil k Behemothovi, který stál spolu s dalšími 4 Zealoty v krytu a žádal o posily, odlehlo mu. „Behemoth žije.“ ulevilo se mu. Ovšem jeho radost netrvala dlouho. Skupinku kolem Behemotha zasáhla koncentrovaná palba tanků a válečníci se ztratili ve víru jejich PSI energie. Rezervní kohorta, která měla dorazit na pomoc do Sektoru B, byla blokována další terranskou silou. „Stáhněte se ke kráterům!! Ominare, vezmi si 3 Zealoty a zdrž ty tanky co nejdéle to půjde. Adun ať je s tebou, bra…“ Alexar ani nestačil dopovědět větu, kdy přímo před něj a jeho dva bratry dopadl granát. Mladý Templář padl tváří k zemi. Poslední, co slyšel, bylo, jak desítky mariňáků pochodují kolem něj, nechávajíc jeho tělo tak, jak dopadlo po výbuchu granátu. Alexar, paralyzován zraněním, cítil ostrou bolest v oblasti levé nohy. Když se sebral a dal do kupy, zjistil, že mu chybí levá noha. Stály kolem něj desítky mariňáků, kteří se chystali ho sprovodit ze světa. Aktivoval psionická ostří a s větou „Můj život pro Aiur“ stihl zabít dva mariňáky, ovšem zbytek do něj pustil svojí smrtící dávku. Pár kulek proniklo štítováním a zranily jej v oblasti hrudníku. Avšak palba ustala. Z posledních sil se mladý Templář podíval, co se děje. Nad jeho tělem stála elitní jednotka protosských Dragounů v čele se Zentharem, a pomocí Reaverů mariňáky povraždili. Alexar padl do bezvědomí.

  Po několika dnech se Alexar probral. Nacházel se na ošetřovně, na planetě Shakuras. Dva Khalaiové, kteří se o něj starali, mu sdělili, že přišel o levou nohu a část plic. Prý měl obrovské štěstí. Místo nohy dostane implantát, který mu nohu nahradí na 100%.

  Po 3 dnech se plně zregeneroval a zašel na své oblíbené místo, do Adunovy citadely, kde se nacházely sochy jeho mrtvých přátel, Tassadara a Fénixe. Tam na něj již čekal mladý Artanis. „Vítej, mocný bratře! Jsem rád, že ses plně uzdravil! To, co jsi předvedl na Aiuru, bylo impozantní. Dokonce i Zeratul si tě pochvaluje jako výtečného válečníka! Bravo, Khala a Adun byli s tebou.“ „En Taro Adun, příteli. Děkuji ti za uvítání. Øekni, co se stalo na Aiuru?“ Váhavě se zeptal Alexar. „Hehe, no. Bitevní křižníky byly kompletně zničeny, ale spolu s nimi i jedna naše loď. Druhá byla vážně poškozená. Ale doletěla na Shakuras. Zde jsme se jí pokusili zpravit, ale nevyšlo to. Museli jsme ji demontovat. Celkově padlo 299 Zealotů, 120 jich bylo raněno. 112 Dragounů bylo zničeno a 36 Veletemplářů zabito. Těžce vykoupené vítězství, ale Adunův Maják jsme získali.“ „Adunův Maják?“ Překvapivě se otázal Alexar. „Ano, nyní můžeme svolat naše ultimátní zbraně našeho arzenálu. Naše mateřské lodě. Sám jsem je neviděl nikdy, ale prý jsou mocné, daleko mocnější, než si umíme představit, říkají starší. Zatím medituj. Brzy začne nová mise. Nová mise, Prétore Alexare.“ „Prétor, já?“ s údivem se zarazil Alexar. „Ano. Brzy nás čeká ještě větší mise, než byla tahle a potřebujeme schopné velitele. Ale medituj. Detaily se dozvíš zítra. En Taro Adun, mocný příteli.“

Autor: Alexar

killer.exe - 11.09.2007 | 21:21

kámoš řikal že prej byl Zenthar v nějaký knížce a že prej to byl hajzl jenže ten si vymíšlí například minule mi řikal že byl nějakej mistr ČR ve hraní C&C a když sem mu tu hru ukázal tak nevěděl co to je

Alexar - 11.09.2007 | 20:59

alexar je mnou vymyslena postava, ominar a behemoth taky... danimoth, artanis, fenix a tassadar sou ze hry a zenthar je od unimatrixe..

killer.exe - 11.09.2007 | 20:35

hele tak mě napadlo ty jména vymíšlíte nebo je máte z nějakých knížek

Unimatrix325 - 11.09.2007 | 16:45

No všechno co sem psal ze SC je v tom klubu na lapiduchu. Ale ty starší (hodně staré) už mi z dnešního pohledu nepřipadají tak povedené :-) Tak poslední, kterou ještě považuji za povedenou je ten "fantom Paříže" :-) Ale je tam dost povídek od jiných lidí.

Alexar - 11.09.2007 | 00:54

diky moc... makam na dalsi... bude mene boju, spise neco k zamysleni:) bude min zajmen, promakanejsi dialogy.. jeste jednou dik za kritiku.. unimatrix: hele, taky by me zajimalo.. mas nekde jinde naky dlasi povidky??

Finni - 11.09.2007 | 00:51

Souhlasím s Unim... ta mluva protossů je fakt trochu mimo mísu... ale povídka je to jinak povedená :) Jinak to jak tady byla řeč o tom pomalejším vývojí protossů. No ja bych rekl že mentalně se budou vyvýjet rychlej jak lidi i díky telepatii, a spíš čím jsou pak starší tím víc dokážou využívat svých schopností. BTW: Unimatrixi... na SC game na Lopuchu je posledni povídka Trial of Tassadar...fakt nejsou někde další??

Aries - 10.09.2007 | 18:26

Povídka hezká. Radši kritizovat nebudu, protože moje představivost je často na úrovni mrtvýho ježka, takže jsem nikdy nic nenapsal

m4rses - 10.09.2007 | 17:00

celkom dobre počteníčko, urcite pokracovat v tvorbe....

Já - 10.09.2007 | 12:54

máš tam hodně zbytečnych zajmen, třeba "vražením čepele do 'jejího' čela" nebo "odvětil alexar se zarmutkem v 'jeho' hlase". Jinak se mi to libilo a bude víc, když se zbaviš těch zbytečnych slov. (80%)

Unimatrix325 - 09.09.2007 | 23:44

není zač :-) jinak co se týče té protosské biologie, osobně už taky zastávám tu bezústou teorii atd. To jen tak na závěr, že sem si na to vzpomněl, když sem tam narazil na ty plíce...

Alexar - 09.09.2007 | 23:42

no, mas recht, to jo.. se psama bych je nesrovnal nikdy.. ale kdyz dospelosti dosahnou v 60, tak vyoj bude jiste pomalejsi... ovsem neda se to srovnat... jak pises na svejch strankach, jejich intelekt je nemeritelnej... ale dam si na to bacha... kazdopadne diky za kritiku:)

Unimatrix325 - 09.09.2007 | 23:39

no nemůžeš to brát jako u psů, že po roce už má po pubertě :-)) Je sice možný, že se vyvíjejí o dost pomaleji, než lidi, ale to pochybuju, to znamená, že si vem, že takovej 250 letej Protoss toho viděl a zažil co tři lidi za celej život :-) Nemluvě o tom, že má za sebou desítky let bojového tréninku... A Zenthar nevadí no, jen taková malá role :)

Alexar - 09.09.2007 | 23:28

jasne... tak toho se vyvaruju.. mas recht.. ale zas evem si.. sou to mladsi protossove... rekneme, ze alexarovi je 250, coz je cca 30 let pozemskych, ne?? jako kdybychom to tak brali.. kazdopadne, mam napad na dlasi povidku... jo, a co pasaze se zentharem? nevadi?:)

Unimatrix325 - 09.09.2007 | 23:18

No pochybuju, že by použili výrazy jako "půl psionického ostří" (ne že by mě to nepobavilo :-) nebo "ale, copak se děje"... nebo výrazy jako "moment", "hehe" a tak :-) Chce to si uvědomit, že to jsou vojáci, kteří mají v komunikaci určitou disciplínu, navíc stovky let staří, takže mlví opravdu trochu "knižně", což se ti na některých místech podchytit podařilo, ale na některých jsou zase ty "teenagerovské" výrazy :-) Pojmenování Protossa Behemoth taky neni moc dobrej nápad (ne že by se tak nemohl jmenovat, ale to je jako pojmenovat nějakýho Terrana třeba Reaver :)

Alexar - 09.09.2007 | 23:06

je to moje prvni povidka.. snad se casem zlepsim... a o autentitcitu sem se snazil moc, az sem to prehnal. co bys zmenil u ty retoriky??

Unimatrix325 - 09.09.2007 | 23:03

Zajímavé, rámcově trochu podobné tomu, co píšu :-) Ale co se mi nelíbí je ta mluva Protossů, přecijen ty dialogy jsou psané jakoby spíš pro Terrany, než pro Protossy, kteří mají trochu jiný slovník a rétoriku :-)