StarCraft II  |  StarCraft Encyklopedie  |  Diablo III

StarCraftCZ.com

StarCraftCZ.com banner
Aktuálně ze světa SC:  Soutěž o knížku StarCraft II: Flashpoint (číst)

Povídky

Nečekaný osud


Šestá flotila Dominionu, vysoká orbita planety Asios, za hranicemi Dominionu

 

Generál Bradley seděl zamyšleně v křesle na můstku svého křižníku a znuděně si pohrával s krabičkou umojanských cigaret. Pohledem zavadil o varování ministra zdravotnictví a ušklíbl se. Ve veřejných prostorách lodi bylo samozřejmě kouření zakázáno, ale upozorňovat na předpisy generála si nikdo netroufl.

Flotila dostala za úkol dohlédnout na výzkum podivných anomálií v okolí a artefaktů na povrchu planety. Asios má unikátní atmosféru plnou radiace, která téměř dokonale ruší jakékoliv senzory a vysílání. Kromě toho je celkem bohatá na zdroje, což je důvod, proč se o ní Dominion původně začal zajímat. Když ale těžaři v jeskynních komplexech narazili na jakési mimozemské technologie, převzala věc armáda s vidinou získání nových technologií.

 

„Pane, deset kilometrů před námi se právě objevil objekt.“ Přerušil ticho důstojník u senzorů. „Vypadá to na nemaskovanou protosskou sondu.“

Generál odložil cigarety na opěrku křesla. „Bojová pohotovost.“

Červená poplachová světla se rozsvítila a spoza dvěří můstku bylo slyšet zvuk sirény.

„Sonda zastavila v dostřelu našich zbraní.“

Na můstku se náhle zavlnil vzduch a dva metry před generálem se zjevil Protoss v lehkém bojovém brnění s ozdobnými prvky, typickém pro Vysoké templáře. Stráž u vchodu okamžitě namířila na postavu své zbraně. Generál se se zájmem předklonil ve svém křesle. S největší pravděpodobností se jedná o hologram. Zpravodajská služba nemá žádné informace o technologiích umožňujících takovýto transport. Navíc přece by nebyl taková blázen, aby se přenesl sám na terranskou loď. Na druhou stranu je pravděpodobné, že pokud by na to došlo, zřejmě by je tu dokázal pobít všechny do jednoho.

„Jsem Praetor Gnaeus. Narušili jste protosský prostor. Planeta a vše co je na jejím povrchu patří Protossům. Opusťte tento systém, nebo ponesete následky.“

Generál vstal a ledabyle přišel až k Protossovi, přičemž rukou promáchl skrz hologram.

„To vysílání jde z té sondy ?“ Otočil se na podřízeného.

„Ano pane.“

„Zničte jí...“ Potáhl ze své cigarety a foukl kouř přímo skrz protossův obličej. Praetor, který celou dobu směřoval pohledem nepřítomně dopředu otočil hlavu na generála a zadíval se mu do očí. Pak obraz zmizel. Generál se podíval z okna a viděl, jak vzduchoprázdnem prolétla laserová střela a kdesi v dálce proměnila sondu v oblak plasmy.

 

“Možná to byl jen bluf, automatické varování.“ Pomyslel si generál a sedl si zpět do křesla, sleduje přitom směr, odkud přilétla sonda. Ostatních pět křižníků zaujalo formaci po stranách vlajkové lodi míříce stejným směrem. Dlouhé vteřiny se nic nedělo. Až to vypadalo, že varování bylo opravdu jen automatické. Pak se ale na radaru začaly objevovat tečky.

„Pane, objevilo se sedm kontaktů, z toho jeden opravdu velký. Neznámé konfigurace, ale pravděpodobně protosské.“

Generál zamžoural do černé prázdnoty před sebou. „Kde ?“

Důstojník se otočil na generála. „Čtrnáct kilometrů... za námi...“

Generál si v tu chvíli uvědomil svojí školáckou chybu. Naivně předpokládal, že případný útok přijde ze stejného směru, jako přiletěla sonda. Hlavou mu problesklo „Dvacet tři vteřin“. Dvacet tři vteřin, to je čas potřebný k otočení bitevního křižníku o sto osmdesát stupňů.

„Nabíjejí zbraně...“

Lodí se začalo šířit silné hučení a na obrazovce bylo vidět, jak se hvězdy začínají pomalu posouvat. To kormidelník nečekal na rozkaz a začal loď otáčet. Ostatní křižníky se snažily o to samé. Čtrnáct kilometrů za nimi se právě šest Warp rayů a mateřská loď připravovaly ke střelbě. Obrovská mateřská loď se otočila o devadesát stupňů a v jejím středu se objevilo bílé světlo.

V zápětí vesmír prořízl modrobílý paprsek o průměru několika set metrů. Generálův křižník zmizel v záplavě světla, jako by nikdy ani neexistoval. Mateřská loď se začala otáčet a paprsek tak směřoval k dalšímu křižníku, který se zoufale snažil otočit. Mezitím zahájily palbu i Warp raye. Jejich modré paprsky zasáhly další čtyři křižníky a každou vteřinou sílily na intenzitě. Po prvních dvou vteřinách prořízly pancíř a zasáhly motory, křižníky začaly vybuchovat, aniž by vůbec dostaly šanci vystřelit.

Piloti Wraithů doprovázející křižníky se rozhodli pro taktický ústup. Mateřská loď zasáhla další křižník a ten se proměnil na prach. Během deseti sekund bylo po všem. Tam, kde se před chvílí majestátně vznášelo šest křižníků a vědecká stanice, byla jen oblaka trosek. Warp raye složily trupy do klidové polohy, oteřvely warp trhliny a zmizely pryč. Mateřská loď se narovnala zpět do původní roviny. Ve dvou záblescích nedaleko se objevily dva Carriery a začaly vypouštět stíhače.

 

Praetor Gnaeus sledoval masakr z můstku mateřské lodi. Zhruba padesátka Wraithů se snažila schovat za planetou, zatímco je pronásledovala desetinásobná přesila Intecetptorů. Za normálních okolností by lodě vyhladily pozemní základny z orbity, ale vzhledem k rušení v atmosféře senzory nezachytí nic na povrchu. Mateřská loď zakotvila na orbitě a z jejích útrob vyletěl Arbiter, který se vydal do atmosféry.

 

 

Hlavní vojenská/vědecká základna Dominionu, povrch planety Asios, noc

 

Skalnatý povrch planety byl zcela bez života. Základna Dominionu se rozkládala nedaleko jeskyní u minerální žíly. Několik civilních a vědeckých budov, přístav, kasárny a pár věží okolo. Silné světlomety na budovách osvětlovaly vnitřní prostory. Velitel základny byl právě probuzen kvůli neidentifikovanému kontaktu v atmosféře. V setmělém velitelském centru byl okolo obrazovky radaru hlouček lidí. Červená tečka se štítkem „unknown“ se pohybovala celkem rychle směrem k základně. Naproti jí letěly vstříct dvě modré tečky – Wraithy.

„Objekt je stále moc daleko a rušení v atmoféře neumožňuje identifikaci. Poslali jsme pro jistotu dva stíhače.“

Velitel zavrtěl hlavou. „To bude naše loď, která má poruchu komunikace. Máme na orbitě celou flotilu, ti nám sem jen tak někoho nepustí.“ Najednou oba modré body zmizely. Velitel nervózně uchopil vysílačku.

„Charlie 1, Charlie 2, ozvěte se, tady základna...“ „Charlie 1, Charlie 2, ozvěte se, tady základna...“ Červený bod se stále blížil.

„Vyhlaste pohotovost, zhasněte světla, všichni muži na bojová stanoviště!“.

Potemnělou základnou se rozezněla siréna. Vojáci se soukali do tanků a goliášů. Pěchota vybíhala z kasáren. Z přístavu startovali stíhači. Raketové věže začaly odpalovat první rakety. Houf asi 12 modrých šipek se rychle přibližoval k cíli.

„Pane!“

Velitel se otočil zpět k radaru, kde červených teček začalo přibývat. Rakety zmateny vývojem situace cíl buď minuly, nebo narazily do jiného. Houf červených teček výrazně zrychlil.

 

Vojáci zaujali pozice u východní strany základny, ve směru očekávaného příletu nepřátel. Několik kilometrů před nimi vysoko ve vzduchu se zableskly první výbuchy. Základna se otřásala hlukem dalších startujících raket z věží.

„Tady Charlie 8, útočí na nás velký počet neznámých Protosských stíhačů. K základně míří výsadkové lodě a další neidentifikované lodě. Žádáme o posily... opakuji...“

Exploze na obloze se přibližovaly k základně a vojáci nervózně svírali své zbraně. Ve velitelském centru mezitím velitel sledoval, jak Wraithy bojují s nepřátelskými stíhači, zatímco velké množství červených kontaktů přelétá nad základnou.

Chvíli se nic nedělo, ale pak základnou otřásl výbuch. Jakýsi velký kulovitý projektil urazil kus budovy a zabořil se do země, přičemž vyhodil do vzduchu tuny zeminy. A za chvíli dopadl další. Přímo mezi skupinu mariňáků. Vojáci s hrůzou sledovali, jak z nebe padá jeden projektil za druhým. Proráželi střechy budov, nebo dopadaly jen tak na zem doprostřed základny. Jeden z nich urazil vršek raketové věže, další zarazil pod zem tank.

 

Zenthar se podíval z raketoplánu otevřenými dvěřmi dolů pod sebe. Základnu ještě neviděl, ale věřil, že seskok je propočítaný dobře. Na displeji se mu rozsvítilo modré světlo. Udělal krok a skočil. Několikrát se ve vzduchu otočil a chvílemi zahlédl terranskou základnu. Tento druh výsadku už sice simulovali několikrát, ale teď to bylo poprvé, co skákal na ostro.

Stejně jako většina ostatních Dragoonů byl i jeho tank před dvěma lety přestavěn na Immortala. V souvislosti s zesílenými štíty se uvažovalo i o tomto druhu výsadků. Vzhledem k hmotnosti tanku a odporu vzduchu není maximální pádová rychlost tak vysoká, aby náraz do země štít nezvládl.

 

Zenthar se obloukem blížil k zemi, jak se ztrácela rychlost ve směru raketoplánu, který ho vysadil. Výškoměr pípnul. Zenthar se připravil na náraz. Přetížení několik desítek G není nic příjemného, ale nic, co by Protoss umístěný v tlumiči chráněném exoskeletu nepřežil. Zenthar vlétl jako dělová koule mezi řady zaparkovanýh SCV. Zdemolovaní mechové se rozlítly na všechny strany. Zenthar vypnul štít. Skončil převrácený na bok a chvíli mu trvalo, než se dokázal postavit na nohy.

Mezitím se rozhlédl a zpracovával data z oblasti. Základna byla v jednom ohni. Další Immortalové dopadali a vnášeli zmatek mezi bránící Terrany. Zdá se, že jim stále nedošlo, co se vlastně děje. Zaměřil skupinu vojáků běžících mezi budovami a snažících se krýt a vystřelil. Disruptory zasáhly dva mariňáky a se skrz na skrz proraženými pancířy je odhodily několik metrů daleko. Ostatní se rychle skryli mezi budovami a snažili se opětovat palbu.

Mezi otřesy z dopadů dalších Immortalů se už ozývala i střelba disruptorů, pušek a děl. Zenthar hledal další cíl a nehledal dlouho. O štít se mu rozprskly dvě střely z nedalekého tanku. Tank popojížděl a přitom znovu nabíjel. Zenthar nekolikrát vystřelil a přitom sám dostal několik zásahů. Dalším výstřelem ale prorazil trup tanku a zřejmě zabil posádku uvnitř, protože tank přestal zatáčet a pomalu najel do nedalekého zásobovacího stanu.

Do základny vletěl poškozený Wraith. Neovladatelná stíhačka za sebou nechávala spirály kouře. V půlce přerazila jednu ze strážních věží. Náraz stíhačku zcela zdemoloval a pokroucené kusy křídel se rozletěly všemi směry. Podťatá věž se pomalu naklonila a zřítila na zem i s několika zoufalými vojáky.

 

Seržant Harris se svou jednotkou klusal vedle jedoucího tanku. Tři mariňáci nalevo, tři napravo, standardní formace. Zrovna vyjeli z prostoru mezi budovami a řidič tanku zabrzdil hned u kraje zásobovacího stanu. Věž rychle zaměřila jeden ze zlatých čtyřnohých cílů a vystřelila.

Harris měl hlavu asi jen metr a půl od ústí hlavně, takže ránu slyšel i přes tlumení obleku. Zaklekl, zamířil a začal také střílet. Protoss zaregistroval, že po něm střílí celý oddíl a opětoval palbu.

Seržant vyhodil prázdný zásobník a narazil další. Při tom zahlédl, že vzduchem prolétly dvě modré čáry a zasáhly tank. Øidič zřejmě zaregistroval, že oba zásahy prošly skrz naskrz a usodil, že něco není úplně v pořádku a začal couvat. Děla mezitím znovu vystřelila a ani Immortal nelenil. Druhou ranou zasáhl zadní pásy tanku zrovna uprostřed jeho couvacího manévru. Pravý zadní pás se zasekl a tank smykem zatočil a narazil do skladu.

Harris měl co dělat, aby uskočil, ale ve sluchátkách uslyšel výkřik. Jeho kolega vedle takové štěstí neměl a tank ho zarazil hluboko do útrob budovy skrz železobetonovou stěnu. Øidič pochopil, co se stalo a natlačil obě ovládací páky dopředu, ale pravou na dvojnásobný výkon. Tank se vyprostil z poničené stavby, vyjel na otevřenou plochu a začal znovu střílet. Seržant spolu se svou skupinou zůstal v krytu za budovou a střídavě ostřelovali útočníky. Nedaleko něco explodovalo. Seržant zařval na své vojáky a dali se do běhu přes otevřené prostranství. Na místo, kde před chvílí stáli dopadly dvě prázdné Vultury vymrštěné explozí do vzduchu.

„Běž! Běž! Běž!“ Øval Harris na mariňáky vedle sebe, ačkoliv věděl, že to je zbytečné, protože každý běžel jak nejrychleji mohl. Najednou se přímo před nimi zablesklo. Těsně před nimi se asi dva metry ve vzduchu objevilo něco, o čem si Harris chvíli myslel, že to je Zerg. Vypadalo to jako obrovský modrý pavouk. Stroj dopadl a zašpičatělýma nohama se zaryl do země. Vojín Ricks nestačil zastavit a naběhl Stalkerovi přímo do náruče. Stroj nezaváhal a předními srpovitými končetinami ho přetrhl na dvě půlky.

Ostatní vojáci neváhali a začali střílet, udržujíc si bezpečný odstup. Stalker vysunul děla a modré záblesky spálily dalšího mariňáka. Harris nabil granátomet a vystřelil. Na stroj to však neudělalo žádný dojem.

Najednou Stalker zmizel stejným způsobem, jako se objevil. Hned ale bylo jasné proč. Z protější strany hořící základny přilétaly dvě tankové střely. Harris zaklel a vrhnul se k zemi. Střely proletěly těsně kolem něj a zasáhly budovu za ním. V rádiu to zapraskalo.

„Všechny jednotky okamžitě ústup, vykliďte základnu a ustupte do jeskyní!“

Harris se vyškrábal na nohy a spolu s několika dalšími přeživšími vojáky se rozběhl směrem k jeskyním. Přitom viděl, jak se v základně začaly zhmotňovat Zealoti, kteří likvidovali poslední zbytky odporu. Jeden Stalker se objevil přímo na Goliášovi. Stroj neschopný se vyrovnat s změnou těžiště a mnohem větší váhou se bezmocně sesunul k zemi, kde ho Stalker bez milosti dodělal.

 

 

Vědecké stanoviště Dominionu v jeskynním komplexu, povrch planety Asios, svítání

 

Seržant sotva popadal dech, když doběhl k ústí jeskyně spolu s několika dalšími muži. Než vběhl dovnitř, otočil se ještě zpět směrem k základně. Z mírného kopce mohl krásně vidět hořící trosky budov. Oblaka černého štiplavého kouře zakrývala vycházející slunce. Vstup do jeskyně byl hodně široký i vysoký a zdálo se, že i dál hlouběji je to podobné. Vevnitř už bylo několik jiných vojáků. Kryli se ve stínech a ošetřovali si rány. Rozsvítit si nikdo nedovolil. Vzadu seděl jeden voják u ovládání čtyřhlavňového kulometu, který kryl vstup. Harris urazil víko jedné z beden a doplnil zásobníky a granáty.

„Jsem seržant Harris, kdo tu velí?“

Vojáci si vyměnili pár pohledů. „Asi vy pane.“ Bylo vidět, že ho nijak nepotěšil.

„Kryjte vstup.“ Rozkázal ostatním, i když si uvědomoval, že to byl poněkud nadbytečný rozkaz.

„Myslíte, že nás tady najdou, pane ?“ Zeptal se nervózně jeden z mladých mariňáků.

Harris se k němu otočil. „Vyhladili celou naší základnu. Ani na okamžik nepochybuju, že si jdou pro to, co je tady.“

Pak se vydal hlouběji do nitra jeskyní. Kvůli stropům topícím se vysoko nad ním ve tmě mel takový mrazivý pocit, že mu za záda každou chvíli seskáče nejméně tucet Zergů.

Za druhým rohem už bylo nainstalované osvětlení. V další prostorné jeskyni pak sklad vybavení. Chvíli trvalo, než našel vědecké centrum. Několik civilistů tu právě horečně pracovalo na počítačích.

„Kdo to tu vede?“ Křikl.

„Já, ale momentálně nemám čas se vám věnovat. Dostali jsme příkaz ze základny, že jsme pod útokem. Velitel autorizoval protokol 48.“

Harris se rozhlédl. Protokol 48 znamená zlikvidovat veškerá data, aby nepadla do rukou nepřítele. Na obrazovkách grafy naznačovaly, že právě dochází k kompletnímu výmazu všech informací. Vědec v bílém plášti, se kterým Harris mluvil, a který měl na hrudi jmenovku s nápisem Dr. Agyeman se sklonil k velkému válci uprostřed místnosti. Naťukal kód a odklopil víko. Vyndal něco jako dálkové ovládání, pak nastavil na klávesnici údaj 5:00, stiskl „execute“ a zaklapl víko.

„Co to sakra má znamenat!“ Rozkřikl se Harris.

„Uklidněte se seržante, to je EMP nálož. Zničí veškerou elektroniku v okruhu půl kilometru. V tomhle jeskyním komplexu bude efekt mnohem menší, i tak vám ale doporučuju, abyste v tom svém oblečku byl co nejdál. Všichni bychom se měli okamžitě evakuovat...“

Harris udělal krok vpřed chytil doktora pod krkem za plášť. „Žádná evakuace nebude, celá základna je srovnaná se zemí a na orbitě už zřejmě není ani stopa po našich lodích. Pokud přežijeme několik následujících hodin, budeme mít velké štěstí, pokud někoho napadne podívat se, co se s naší expedicí stalo. A teď bych sakra moc rád věděl, co ste tu tak zajímavýho našli a proč pro to všichni chcípnem!“

Doktor zalapal po dechu a seržantovi došlo, že možná ne pouze z nečekaného zjištění. Povolil sevření a nechal ho nabrat dech.

„Poďte za mnou.“ Zasípal a ohmatával si krk.

Prošli několika širokými chodbami a jeskyněmi až došli k místu, kde se strop zvedal do obrovské výšky. Před nimi byla jeskyně široká a dlouhá tak, že se konce ztrácely v temnotě, byť tu bylo instalováno několik reflektorů. Prostředkem jeskyně se táhl široký vyhlazený pás, jehož strany se svažovaly do hloubky. Po obou stranách pak byly vzorně vyrovnané masivní zlato-modré struktury. Vrchní část vypadala jako obrovské vejce, ale špičatější. Do jisté míry připomínaly opancéřované pylony. Okolo pak byly čtyři obří zahnuté drápy mířící vzhůru. Spodní část se ztrácela ve tmě.

Harrisovi spadla čelist. Něco takového ještě nikdy neviděl. Byly jich du desítky. Kam až oko dohlédlo.

„Čtyřicet dva, přesně...“ prolomil ticho doktor Agyeman. „Jsme si jistí, že to je neaktivní Protosská technologie, ale nepodařilo se nám zjistit, k čemu slouží.“

Harrisova vysílačka zachrastila. „Pane, Protossové sou tady. Zastavili se před vchodem do jeskyně mimo dostřel.“

Jeskyně se otřásla a ze zadní části se ozval zlověstný hukot.

„Øíkal jste neaktivní?“

Kdesi ve tmě se začaly jednotlivé monolity rozsvěcet. Tlumená modrá záře se rozlila po celé jeskyni. Hukot zesílil a Harris s Agyemanem zůstali stát jako přimražení a pouze sledovali, co se děje. Jeden po druhém se monolity začaly zvedat do výšky. To, co se původně zdálo jako drápy se rozdělilo na dvě části a ukázalo se, že se ve skutečnosti jedná o vysunovací nohy. Končetiny se prodloužily na plnou délku a trupy strojů se zastavily zhruba v patnáctimetrové výšce.

Pak stroje na levé straně vykročily ze svých prohlubní na střed. První ze strojů se tyčil nad oběma lidmi pouze několik metrů od nich. Trup se neznatelně pohnul a chvíli to vypadalo, jako by si je prohlížel. Ozvalo se zabzučení a z trupu vyjely jakési bočnice. Chvíli bylo ticho a opět se zdálo, že si je stroj prohlíží. Obrovská hlava se podívala nejdřív na jednoho, pak na druhého a znovu na prvního.

Harris se pokusil polknout, ale nepodařilo se mu to. Ta chvíle ticha mu přišla nekonečně dlouhá. Pak stroj zasunul bočnice zpět dovnitř trupu a vykročil vpřed. A za ním všechny ostatní, jako armáda obrovských pavouků, se vydaly přímo přes oba ohromené Terrany. Harris sledoval, jak se okolo něj míhají dlouhé zlaté končetiny a trupy strojů viděl vysoko nad hlavou. Jeden po druhém mířily gigantické stroje ven z jeskyní. Po levé řadě následovala i pravá. Harris se celou dobu modlil, aby nikoho z vojáků bránících vchod nenapadlo začít střílet.

Ale nestalo se nic.

Když se ozvěna kroků posledního stroje ztratila z doslechu, odvážil se teprve seržant vydat ke vchodu. Našel tam všechny zbylé vojáky, zbraně složené a v němém úžasu zírali do údolí. Nad celým údolím se ve výšce asi sta metrů poklidně vznášela obrovská mateřská loď. První Colossové právě došli pod její trup a začaly po jednom mizet v záblescích jasného světla.

„Pánové.“ Přerušil ticho jeden ze starších vojáků a zapálil si cigaretu. „Jestli se dozvím, že to co tady teď prokráčelo byly jen neškodné stroje na sklízení obilí, tak si tu kapitulaci budu sakra vyčítat...“

„Toho bych se nebál...“ prohlásil Harris a sledoval, jak mateřská loď, která právě dematerializovala posledního Colossa začala nabírat výšku až pomalu zmizela v atmosféře.

 

 

Autor: Unimatrix

 


 
Hodnocení: 49.22% (3533 lidí)
 Komentáře

 

Jméno:

 

Text:

 


Ochrana proti spamu. Napiąte číslici pět:
 

 

KRYSAK - 05.10.2007 | 15:14

 

2 ARIES: to sem takhle jednou videl, jak kolem bezi ve sportovnim pekna blondyna a "fyzikální zákonitosti" byly to jediny co me v ten moment zajimalo ! :oD

 

aries - 29.09.2007 | 17:00

 

No jo, pravda, to mi nějak nedošlo... Někdy se stane že se člověk soustředí na jednu věc a jaksi přitom zapomene na fyzikální zákonitosti :-D

 

Kain de Amedha - 29.09.2007 | 11:19

 

Taky si myslím, že ona gravitace bude jen na lodi, takže by ti protossové měli jen pocit, že ona planeta pluje pod ně. Takže já v tom problém nevidim ^^

 

Mizzin - 29.09.2007 | 11:11

 

Hehe...snad si tu někdo nemyslí, že ve vesmíru je všechno ve stejné rovině s grafitací někde tam dole? :-)

 

Unimatrix325 - 29.09.2007 | 10:58

 

Aries : no... tak kromě toho, že jistě mají generátory gravitace, tak ve vesmíru se ti nic nesesype, když to nakloníš, protože tam právě žádná gravitace není :-)

 

Aries - 28.09.2007 | 20:16

 

Vážně? :-D Osobně neznám kompletně Protosskou technoogii, ale nevím jestli mají nějaký generátory gravitace, aby se jim tam při takovýmhle nákolnu nic nesesypalo....

 

Unimatrix325 - 28.09.2007 | 20:02

 

ad artefakty : no jasně, že Colossové :-) ad otočení : proč by nemohla ? Vesmír je 3D :-)

 

Mizzin - 28.09.2007 | 18:43

 

Někde jako vesmír je imho daleko jednodušší a rychlejší se otočit o 90 stupňů než nadlítávat někam X km nad nepřátelskou flotilu. :-)

 

Aries - 28.09.2007 | 16:19

 

Předpokládám že ty Colossové, ne? btw, teď by mě zajímalo, jak se může MotherShip naklonit o 90°? To spíš že by nadletěla nad ty lodě a pak by teprve spustila ten paprsek.

 

killer.exe - 27.09.2007 | 21:40

 

zajímalo by mě co to tam bylo za artefakty

 

Aries - 27.09.2007 | 18:54

 

Další sqelá povídka Unimatrixi. Konečně pořádný příběhový začlenění Colossusů do protossskýho arzenálu.

 

KRYSAK - 27.09.2007 | 16:39

 

Mai Caramba ! Odstavce, odstavce, odstavce ... ja budu slintat blahem :o) LOL - dobre jinak.

 

Insolitus - 27.09.2007 | 16:19

 

ja si myslim ze to bylo super, jak si protossove vzali to chteli a neudeli zbytecnou genocidu, nejsou to zadny zegove :-) jinak se mi taky moc libilo to ze i v podstate bezvyznamne postavy co zachvili zemreli meli jmeno a bylo jim venovano par radek (napr Generál Bradley)

 

Finni - 27.09.2007 | 14:51

 

Ja už spíš viděl jak je tam ty mariňáky ugrilují těma jejich termálníma kanónama... to by asi nebylo moc příjemné :D

 

JJ - 27.09.2007 | 10:06

 

Mně se to vcelku líbí.

 

Unimatrix325 - 27.09.2007 | 09:25

 

nj... ne že by mě to nenapadlo, ale řikal sem si, že akce už bylo dost :-) Jinak pohrával sem si s myšlenkou, že by ta EMP vyzkratovala všem CMC obleky a tak tam zůstali neschopný pohybu všichni a proto by si jich ty Colossové nevšímali, ale na to už sem se vykašlal :-)

 

Mizzin - 27.09.2007 | 09:21

 

No, a já se těšil, že Colossusy si budou hrát na dupanou...Uni, příště nebuď tak měkkej. :-)

 

Insolitus - 27.09.2007 | 09:03

 

uzasny :-) moc se mi libilo ze si nechal nejaky nakonec prezit ;-)

 

Mizzin - 27.09.2007 | 08:33

 

Ta povídka mi připomíná jednu pasáž... "Našli moji rádcové? Našli?" :-) (Tak to vypadá, že našli. :-) )

 

Simich - 26.09.2007 | 23:19

 

Doporučuji ještě odsazení ve stylech pro p: text-indent:2em

 

Copyright © 2007-2019 Jata & Jetro | Administrace
Legacy of the Void, Heart of the Swarm, Wings of Liberty, StarCraft: Ghost are trademarks, and Battle.net, StarCraft, Brood War and Blizzard Entertainment are trademarks or registered trademarks of Blizzard Entertainment, Inc. in the U.S. and/or other countries. All other trademarks are the property of their respective owners.