Povídka Ateron dva - druhá část
Zaujala-li vás první část povídky Ateron dva i přes svou místy zvýšenou koncentraci vulgárnosti, máme pro vás od Martina Suriaka i druhou část s podtitulem Orbitální stanice:
Plavidlo se vznášelo v přepouštěcí přepážce, Mech vyčkával na otevření sklo-průsvitné brány, zatímco za ním se zavírala první ocelová brána, oddělující stanici od vesmíru. Turbíny potom vehnaly do přepážky odsátý vzduch a otevřely druhou bránu. Plavidlo konečně vplulo do hangáru a podle pokynů koordinátora se usadilo na volném poli.
„A nyní můžete přistát, Omego,“ oznámil nakřáplý, kovově lesklý hlas koordinátora. Mech plavidlo ukotvil a vypnul motory a přístroje. Z reproduktoru interní komunikace se ozval Mikův hlas:
„Vycházíme ven, Mechu, kdyby něco, budu na kanále.“
„Dobře, pane, já si zatím zdřímnu.“
Do výstupu se vmísil další hlas: „Hej, Mechu, Hořák potřebuje sirku, nechceš se nabídnout?“
„Kladivoune, to vůbec není vtipný, mám strach z uhoření.“ Z reproduktoru zachraplal Kladivounův přidušený smích, hned nato Mech komunikaci odpojil. [ Číst celé ]
Zatím nebyly vloženy žádné komentáře.
